Sokol Bělkovice měl za dobu své působnosti několik starostů, z nichž starosta Jan Hynek byl ve funkci od 16.1.1910 až do 17.4.1951. Tento starosta se zasadil o překonání těžkých roků 1. světové války, ve které padli i naši členové. Základní kámen pro stavbu sokolovny byl položen 27.3.1921. Dne 21.5.1921 byl založen Sokol Lašťany. V roce 1924 postavil Sokol Lašťany u rybníka pomník Jana Žižky z Trucnova a do jeho základů byla vložena schránka se zakládající listinou Sokola Lašťany. Celý zajímavý článek o vzniku si můžete přečíst zde:
V druhé polovině 19.století za Rakouského panování se v Českých a Moravských zemích prudce rozvíjí národní sebevědomí, nastává boj o národní svéprávnost a později samostatnost. Nutnost tohoto boje pochopil i Jindřich Fugner a Dr. Miroslav Tyrš, český výtvarný historik a estetik, profesor dějin na Karlově universitě v Praze. Tito dva pánové v roce 1862 zakládají první český tělovýchovný spolek, který dostává název Sokol.
Tento spolek vedl cvičence (t.č. jen muže) podle pokrokových ideálů, jimiž byl zejména boj za svobodu, demokracii a osvobození od rakouského jařma.V tuto dobu v Praze na Karlově universitě studovali naši spoluobčané
Jan Opletal a Karel Theimer,kteří se v Praze nadchli sokolskou myšlenkou a po studiích začali s agitací v Bělkovicích. A tak se stalo, že 20.října1895, se sešlo 15 nadšenců a založili SOKOL Bělkovice což bylo na tu dobu velmi pokrokové.
1.května 1909 na oslavu naší svobody a vyhlášení ČSR, zasadili sokolové na návsi (dnes za sokolovnou) 4 lípy. Tyto národní stromy byly pojmenovány: lípa Svobody, lípa Masarykova, lípa Wilsonova a lípa Českých legií.
Sokol Bělkovice měl za dobu své působnosti několik starostů z nichž starosta Jan Hynek byl ve funkci od 16.1.1910 až do 17.4.1951. Tento starosta se zasadil o překonání těžkých roků 1.světové války ve které padli i naši členové.
Dokázal přesvědčit členskou základnu a výbor Sokola k rozhodnutí postavení sokolovny a byl jí také velký sponzor. Základní kámen pro stavbu sokolovny byl položen 27.března 1921, vlastní stavba byla provedena dle projektu stavitele Jan Lichtblaua z Olomouce. Slavnostního položení základního kamene se zúčastnil i starosta Olomoucké župy JUDr. František Smrček, který pronesl proslov o významu Sokola. Bohužel nepřežil věznění v koncentračním táboře Dachau a v roce 1942 tam umírá. Na jeho počest se olomoucká župa nazývá Olomoucká-Smrčkova.
Stavba zdárně pokračovala a již 4.července 1922 byla slavnostně předána do provozu. Radost kazily jen dluhy, které činily 128.528,-Kč, ale vynaloženým úsilí starosty, představenstva a všech členů Sokola byly dluhy postupně uhrazeny.
Založení Sokola Lašťany na sebe nenechalo dlouho čekat a tak 21.května 1921 byl založen Sokol Lašťany i když někteří aktivní cvičenci z Lašťan navštěvovali cvičení v Bělkovicích .
V roce 1924 postavil Sokol Lašťany u rybníka pomník Jana Žižky z Trocnova a do jeho základů byla vložená schránka se zakládající listinou Sokola Lašťany. Dnes je tento pomník v majetku obce.
Není známo na čí popud se jednoty Bělkovice a Lašťany dohodly a předběhly dobu a od roku 1936 cvičily jako jedna jednota, což se ukázalo jako velmi prozíravé zvláště když nastaly těžké poválečné roky normalizace 1950-1953. Sokolové z Lašťan měli na vedení KSČ silnější vliv a podařilo se jim jejich direktivní jednání vůči Sokolu zmírnit i když se je nepodařilo úplně odvrátit. Starosta Jan Hynek, náčelnice Jarmila Šnyrychová a člen výboru Jan Ráb jsou nařčeni, že nemají kladný postoj k lidově-demokratickému zřízení a musejí ze svých funkcí odstoupit.
Sokol se opět formuje i když pod vedením Československého svazu tělesné výchovy, zúčastňuje se pravidelně každých 5 roků Spartakiádních cvičení, poslední v roce 1995.
Návrat k ČOS a názvu Tělocvičná jednota Bělkovice-Lašťany byl 21.května 1999 a jejím starostou se stal Ing. František Sklenář.
V Bělkovicích-Lašťanech 20.10.2011 Eva Slepičková – starostka T.J. Sokol
Bělkovice- Lašťany
